Šestiletý Samuel (Noah Wiseman) žije od tragické smrti svého otce sám s matkou Amelií (Essie Davis). Vskutku nezáviděníhodná situace. Ve velkém domě je nepřítomnost třetího člena rodiny téměř hmatatelná, společnost malého psíka nestačí a na psychice matky i syna je to znát. Změny přicházejí plíživě a zpočátku se zdá, že jde "jen" o následky ztráty otce rodiny. Pravda je ale zcela jiná a děsivá...
Když Amelia jednoho večera otevře při čtení Samuelovi tenkou červenou knížkou se siluetou okřídleného obra v klobouku jménem Babadook, netuší, jakou lavinu událostí tím spustí. Malý Samuel si z Babadooka udělá své osobní monstrum, které jemu i Amelii velice rychle přeroste přes hlavu. Chování chlapečka se rapidně mění a kvůli narůstajícímu podivínství a agresivitě se postupně on i jeho matka dostávají do naprosté izolace. Kromě ponorkové nemoci a vzrůstajícího napětí začnou ústřední dvojici doma sužovat neobvyklé jevy, nespavost a plíživá hrůza. Po jednom z dalších konfliktů se Amelie rozhodne vzít Samuela k psychiatrovi. Je ale opravdu Babadook jen v jeho hlavě?
Babadook je prvním celovečerním počinem režisérky a bývalé herečky
Jennifer Kent. Přihlédneme-li k faktu, že se jedná o prvotinu, musíme před režisérkou zákonitě smeknout. Námět je svým způsobem neotřelý (přeci jen se s dětmi coby hlavními postavami hororu příliš nesetkáváme), vizuální stránka filmu dovedena k dokonalosti (oblečení všech postav je barevně sladěné, stejně jako venkovní kulisy i interiéry). Nerada rozlišuji práci - i tu režisérskou - na "mužskou" a "ženskou", ale v případě tohoto snímku si troufám tvrdit, že je ženský rukopis velmi dobře čitelný. Režisérce se u Amelie podařilo skutečně věrně vykreslit změny ženské (potažmo mateřské) psychiky.
Postavy? Žádná z nich mi nebyla sympatická. Žádná. Ani trochu. Žádné jsem nedokázala fandit. Nedokázala jsem ale fandit ani Babadookovi, protože...protože tady hrála hlavní roli především atmosféra. Ve filmu se našlo pár slabších míst - zejména v nešťastně protahovaném finále, celkové hodnocení snímku však neovlivní.
Sečteno a podtrženo, Babadook příjemně rozvířil stojaté hladiny hororových snímků letošního roku, i když by mu měla náležet ještě nálepka "psychologický" a "mysteriózní", protože tady se na hrůzu a děs příliš nehraje. A v závěru zjistíte, že co se děsivosti týče, jsou horší lidé než příšery z leporela.
